Ostrava III.

Po strhující návštěvě Dolních Vítkovic chceme navštívit hořící haldu - haldu Ema. Po krátké poradě se rozhodujeme jít pěšky, po jakési údajně fungl nové stezce, což se později ukazuje jako nedobrý vtip. Stezka pojmenovaná jako Jantarová vede po staré asfaltce (to by ani tak nevadilo), ale nikde není nic značené (pravděpodobně masivní dotace zmizela v kapse nějakého lokálního budižkničemu politika), takže nakonec přelézáme koleje, podlézáme policejní pásky se zákazem vstupu, chvilku nasíráme šoféry u kruhového objektu, ale naštěstí  ne moc dlouho a za chvíli stojíme u budov bývalého dolu Karolina, které jsou krásně opravené a pravděpodobně budou sloužit pro nějaké kulturní aktivity.
Dojem ovšem kazí nedaleký supermegaultrahypermarket, který sem tam vedle krásné cihlové architektury hodí jak cibule do poháru se šlehačkou a ananasem.
Vyrážíme dále, jenže začíná pršet a to docea intenzivně, takže trávíme příjemnou půlhodinku pod mostem. Sice pršet přestává, ale obloha nepůsobí pozitivně, takže trasu úměrně krátíme a končíme na Slezskoostravském hradě, kde to také není nezajímavé. Např. velmi zajímavou se jeví slečna v občerstvení, které je cca 18, velice pohledná a má tak neuvěřitelně krátkou sukni, že vlastně žádnou nemá, pročež všichni pánové na nádvoří míso studia historických artefaktů studují její červené krajkové kalhotky:-)
I já bych studoval, leč jsem pod přísným dozorem a v zájmu mého duševního zdraví (prý) jsem vlečen do sklepů, kde je jakási šílená výstava záhad a tajemství - UFO, bigfoot apod. Něco vypadá uvěřitelně, něco je děsný bullshit (např. údajný vrak Noemovy archy).
Z hradu odjíždíme tramvají do centra a uklízíme se do minipivovaru, kde nám nic nechybí.
V pohodičce přenocujeme v areálu Dolních Vítkovic, ovšem ještě předtím asi hodinu sedíme na lavičce pod vysokou pecí, fascinovaně čumíme na hru světel na potrubích a zábradlích a pijeme u toho výborný pivo z minipivovaru.
V dopoledních hodinách usedáme do Regiojetu a odpoledne jsme doma jako na koni.

Hornická Ostrava má veliké kouzlo a jsem rád, že jsem tam byl.